Slané vánoce II – jaké druhy soli známe

Dnes budeme pokračovat v povídání o kuchyňské soli. Minule jsme upozornili na množství soli pro nás vhodné, které bohužel stále překračujeme až trojnásobně. A pozastavili jsme se i u zdravotních důsledků z toho vyplývajících. Dnes si ukážeme, čím sůl nahrazovat, jaké jsou její druhy a jak se získává.


Dnes mnoho rodin používá krásné slánky, ze kterých si velké krystaly soli namelete přímo do jídla. A jakou sůl používáte vy? Dá se rozlišit mnoho druhů podle způsobů získávání, obsahu příměsí i konečných úprav soli. My si projdeme jen některé z nich:

• Himalájská sůl

– poslední dobou velmi užívaná, má narůžovělou barvu, těží se v Pákistánu. Vedle NaCl (98%) obsahuje zejména sloučeniny železa, které ji dávají tu krásnou barvu. Kromě kuchyňského použití jsou z ní vyráběny i solné lampy, solné kameny na pečení či sošky.

• Mořská sůl

– nejznámější varianta vedle soli kamenné. Obsahuje kromě NaCl i jód. Je vhodná k inhalaci i do koupele. Ručně sbíraná Fleur de Sel je velice drahá mořská sůl. Pochází z Francie a tvoří se na hladině moře za větrného a slunečného dne. Barvu má bílou a stojí kolem 150 Kč za 100g.

• Sůl kamenná

– je těžena jako minerál halit, následně dochází k čistění a fortifikaci (obohacení) o jód. Nejznámější doly jsou v Polsku, na Slovensku a v Kanadě.

• Sůl uzená

– její specifická chuť ji dodává proces uzení, je vhodná k dochucování pečených mas. Její barva je nahnědlá. V porovnání s cenou ostatních solí patří tato k těm dražším.

• Černá lávová sůl

– je opravdu hodně tmavou solí. Její výroba je trochu složitější. Mořská sůl je “vykoupána“ v popelu z kokosových skořápek, čímž dostává svoji černou barvu a specifickou chuť. Její použití je velice široké – kromě solení potravin se z ní dělají léčivé zábaly i koupele.

• Kala Namak

– je přirozeně tmavá sůl a těží se v Pákistánu a Nepálu. Používá se více jako ochucovadlo, protože kromě NaCl obsahuje i větší množství sloučenin železa a síry. Tyto sloučeniny ji dávají velice výraznou chuť.
Tyto soli se dají dochucovat bylinami, kořením, semínky. Směs sezamu a soli se jmenuje gomasio a je hojně používána v asijské kuchyni.

A pro vás zvídavé si musíme i říci něco o tom, odkud se ta sůl bere. Máme tři hlavní zdroje získávání soli.

1) Odpařováním mořské vody – mořská voda se nechává odpařovat v mělkých nádržích, podle salinity moře se liší i množství soli v 1 litru vody. Průměrně to bývá 300 g na 1 litr.

2) Těžba – v nalezišti halitu (sůl kamenná) se těží důlními stoji podobně jako uhlí, musí se pak následně čistit. Pokud tomu tak není, je z ní posypová sůl na zimu.

3) Louhování – do podzemního ložiska se vrtem přivede teplá voda. Sůl se v ní rozpustí a vzniklý roztok, který se jmenuje solanka, se odčerpá zpět na povrch. Zde se potom odpaří voda a vzniklé krystaly soli se dále čistí.

Tak si trochu osolte, přisolte i nasolte.

Pavlína Žďárková
specialista na výživu