Potkáváte na svých toulkách podzimní přírodou keře s černými bobulkami a láká Vás zkusit je ochutnat? Ale lze to vůbec?
Ano, lze. Jedná se o arónii nebo také Černý jeřáb.

21. 10. 2015

Arónie se v  Evropě  začala pěstovat sice už v roce 1700, ale ve velkém se pěstování začal věnovat až kolem roku 1910 ruský biolog a pěstitel ovoce Ivan Mičurin zároveň s dalšími drobnými druhy ovoce, jako například jeřáby.

Plody arónie dozrávají v polovině léta a mají velmi trpkou chuť. Když je ale sklidíme přezrálé, po prvních mrazících, jejich chuť je méně tříslovitá. Trpkou chuť lze odstranit rozmačkáním plodů s medem nebo smetanou.

Arónie obsahuje velké množství antioxidantů a může být prospěšná k prevenci snížení rizika onemocnění způsobeného oxidačním stresem.

Plody arónie mají pozitivní vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při ateroskleróze. Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce – obsahují totiž přírodní sorbit, sladidlo vhodné i pro diabetiky. Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonoidů, rutinu pro pevné cévy, který se z plodů i extrahuje pro výrobu léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších stopových prvků, nezbytných pro pevné zdraví a vitalitu.

Bobulky lze však otrhat a usušit, připravit marmeládu nebo šťávu, naložit jen do cukru či vyrobit likér, můžete zkusit i víno, ale dle výrobců arónie špatně kvasí.

V potravinářském průmyslu se využívá na výrobu příchutí nebo potravinářských barviv do nápojů nebo jogurtů.